Podmínkou přijetí je možnost cvičení na klavír doma. Není možno cvičit na keyboard.

Prostřednictvím hry na klavír žák rozvíjí hudební vlohy, získává odborné hudební znalosti, postupně se seznamuje s různými hudebními slohy a žánry a podle svého vkusu, zájmu a schopností tyto hudební žánry v odpovídající náročnosti sám interpretuje. Učí se orientovat v notovém zápisu, interpretovat skladby podle not a doprovodit pomocí akordických značek písně a známé melodie ze zpěvníku, případně i podle sluchu. Ve vyšších ročnících začíná hrát ve skupinkách s jinými žáky a učí se tak nejen hudební souhře, ale také zodpovědnosti vůči kolektivu. Při hře zapojuje a rozvíjí svalovou činnost i jemnou prstovou motoriku, učí se koordinaci těla a rukou, koncentraci, pracovním návykům a sebeovládání, veřejnému vystupování a rozvíjí různé druhy paměti.

Hra na klavír rozvíjí fyzický i duševní potenciál dítěte a je pozitivním faktorem ve formování celkové osobnosti s kladným vztahem ke kultuře.

Zábavnou formou žák získá základní povědomost o harmonizaci, improvizaci a hře v nejrůznějších hudebních stylech a žánrech, od lidové písně, přes populární hudbu různých období dvacátého století, až k hudbě rockové a jazzové, a rovněž získá harmonické znalosti, které mu pomohou analyzovat a posléze zvládat interpretaci z oblastí klasické hudby, a to i bez notového zápisu, pouze se znalostí harmonické struktury jednotlivých skladeb.

Předpokládá se, že žák postupně pronikne do stylu nejrůznějších hudebních žánrů a bude schopen po určité době tvůrčím způsobem přistupovat k interpretaci jakéhokoli hudebního díla, a to bez ztráty původního autorského záměru, bez ztráty jeho umělecké hodnoty, a bude schopen kvality uměleckého díla nejen zachovat, ale obohatit i dále rozvíjet. Studijní repertoár se vybírá s ohledem na individuální schopnosti, osobní vkus a zájem žáka. Pro přijetí ke studiu se předpokládá , že žák má zvládnutou základní klavírní techniku na úrovni zhruba 3. ročníku hry na klavír.

Elektronické klávesové nástroje (EKN) se zcela rovnocenným způsobem řadí do skupiny ostatních klávesových nástrojů. Uplatňují se jako sólový nástroj, pro své zvukové a technické možnosti se hojně využívají také k doprovodům jiných nástrojů či zpěvu, nebo jakou součást nejrůznějších hudebních souborů.

Nejčastěji jsou tyto nástroje spojovány s populární hudbou, ale není výjimkou, že se s nimi setkáváme i v tvorbě soudobých skladatelů vážné hudby a v klasických orchestrech.

Při výuce hry na EKN si žáci osvojují základy klavírní hry, musí však zvládnout nástroj i po stránce technické. Toto propojení jim umožňuje interpretovat skladby nejrůznějších období a stylů, ať už se jedná o díla klasické klavírní literatury, či písně a skladby z oblasti populární hudby.

Výuka hry na EKN je vhodná pro všechny věkové kategorie.

Žáci se vyučují individuálně nebo ve skupině maximálně 4 žáků.

Studijní zaměření hra na varhany je realizováno formou individuální výuky v prostorách ZUŠ. Výuka probíhá v prvním i druhém stupni vzdělávání dle podmínek stanovených v RVP a dle individuálních a fyzických schopností žáka. Studijní zaměření hra na varhany vychovává žáky od varhanických začátků až po samostatné hudebníky schopné sólové hry, doprovodu sboru, sólisty, orchestru, nebo bohoslužebních zpěvů. Integrální složkou studijního zaměření Hra na varhany je předmět Skupinová interpretace, který je tvořen varhanním doprovodem nebo sborovým zpěvem dle výběru žáka.

Žák si postupně během studia osvojí základy hry na zobcovou flétnu, které dále rozvíjí dle svých individuálních schopností. Během výuky se postupně seznámí s jednotlivými hudebními slohy a jejich repertoárem. Od 4. ročníku I. stupně lze zařadit výuku hry na altovou nebo tenorovou, případně basovou zobcovou flétnu podle individuálních schopností, zájmu, dispozic a vyspělosti žáka.

I. stupeň studia trvá po dobu 7 let. Od 1. ročníku se navazuje na dovednosti získané v PHV. Od počátku studia se klade důraz na souborovou hru. Výběr repertoáru se zaměřuje především na písňovou tvorbu, jak lidovou tak umělou. Žáci vystupují na veřejnosti jak v rámci sólové hry, tak i se školními soubory. Na I. stupeň studia plynule navazuje II. stupeň a trvá 4 roky. Zde žák využívá své nabyté znalosti a schopnosti, dále je rozšiřuje a prakticky uplatňuje.

Žák si během studia osvojí základy hry na příčnou flétnu, které dále rozvíjí dle svých individuálních schopností. Během výuky se postupně seznámí s jednotlivými hudebními slohy a jejich repertoárem. Pro přijetí se předpokládá patřičná fyzická vyspělost žáka, nutná k technickému zvládnutí nástroje.

Žák si během studia osvojí základy hry na klarinet, které dále rozvíjí dle svých individuálních schopností. Během výuky se postupně seznámí s jednotlivými hudebními slohy a jejich repertoárem. Získané znalosti a dovednosti uplatňuje v předmětu komorní hra. Pro přijetí se předpokládá patřičná fyzická vyspělost žáka, nutná k technickému zvládnutí nástroje.

Saxofon je krásný a v poslední době velmi oblíbený nástroj širokého uplatnění, který má své místo vedle sólové hry také v komorní, lidové, dechové, výrazně v taneční a jazzové hudbě. U přijatých žáků se předpokládá tělesná vyspělost, způsobilé rty, motorická funkčnost obou rukou, zdravé dýchací orgány a zuby.

Hra na housle je určena žákům, kteří mají dobrý hudební sluch, kteří dobře intonují a jsou manuálně zruční. Housle mají bohaté možnosti uplatnění: v sólové a komorní hře, v symfonických, divadelních nebo komorních orchestrech, ve folklórních souborech, v odvětvích populární hudby, rocku apod. Výuka hry směřuje k tomu, aby se žákům dostalo základního uměleckého vzdělání v oboru a podle jejich individuálních možností se stali zapálenými hudebníky, ať amatérskými či profesionálními. V komorní hře je pak cílem výuky zapojit žáky do společné práce a vést je nejen k hudbě samotné, ale také pěstovat a rozvíjet pozitivní stránky osobnosti – dochvilnost, odpovědnost za společné dílo, schopnost pomoci druhému, umění spolupráce v týmu.

Violoncello řadíme do skupiny smyčcových nástrojů. Je větší než housle, ale menší než kontrabas. Violoncello má 4 struny, které se rozeznívají tahem smyčce nebo brnkáním- hraním pizzicata. Hráč při hře sedí a nástroj drží mezi koleny. Žák může hrát sólově, s doprovodem klavíru nebo v komorních seskupeních. Učí se souhře s jinými nástroji, což podporuje smysl pro spolupráci s ostatními. Violoncello vydává bohatý a vřelý zvuk, v některých polohách velmi podobný lidskému hlasu. Je schopno vyjádřit mnoho pocitů díky barevným odstínům různých herních technik. Violoncello se nejvíce používá v evropské klasické hudbě, je nedílnou součástí komorních, smyčcových i symfonických orchestrů a také mnoha komorních souborů a bývá standardním sólovým nástrojem koncertních skladeb mnoha autorů. Používá se též v ostatních žánrech, především v populární hudbě.

Studium se zaměřuje na hru na kytaru klasickou, ale také elektrofonickou, westernovou aj. Výuka zahrnuje hru všech stylových období, žánrovou pestrost. Součástí výuky je hra doprovodů a hra podle akordických značek. Studium komorní hry, které je součástí,je zaměřeno na výchovu žáka a vedení ke kolektivní spolupráci ve skupině, v souboru. V souboru se uplatňují i jiné druhy kytar. Rozvíjí se zde smysl pro rytmus, souhru a podporuje se muzikalita žáků.

Pro přijetí ke studiu se předpokládá patřičná fyzická vyspělost žáka, nutná ke zvládnutí nástroje. Studium seznámí žáka s historií nástroje, technikou hry a se specifiky hry různých hudebních žánrů. Žáci od začátku hry jsou vedeni ke skupinové hře, aby našli uplatnění v hudební kapele, ale i jako sóloví hráči. Učí se vhodné rytmické doprovody, improvizaci a podílejí se na aranžmá skladeb.

Seznamujeme žáky s úlohou nástroje jako součásti rytmické sekce hudebního uskupení, ale také s možnostmi sólové hry. Žáci kromě hráčských technik získávají základy pro orientaci ve formě, harmonické struktuře a notovém zápisu. Rozvíjí intonační schopnosti a melodickou představivost potřebnou k vedení basové linky. Od 4. ročníku se zapojují do některé formy kolektivní hry nebo do sborového zpěvu.

Vyučovací předmět Hra na bicí nástroje připravuje žáka na hru sólovou i na hru v libovolném hudebním uskupení;
zastřešuje následující činnosti: Hra na nástroje které jsou rozděleny podle typu nástroje, hra z listu, komorní hra, hra v souboru bicích nástrojů. Výuka probíhá ve specializované učebně bicích nástrojů, která je vybavena bicí soupravou, bicími nástroji s určitým laděním, ostatními orchestrálními bicími nástroji (tamburína, triangl) a perkusemi. Při výuce jsou používány moderní, kvalitní a specializované notové materiály pro všechny zmíněné druhy nástrojů.

Studijní zaměření Sólový zpěv žákům nabízí získání odborného vzdělání, které jim umožní uplatnit se podle svých schopností a zájmů jako dobří amatéři (ve sborech, komorních ansamblech nebo sólově). V současné době mívají děti málo příležitostí ke zpívání a často ani neumějí správně svůj hlas používat.

Ve výuce sólového zpěvu se děti učí být citlivější a vnímavější ke svým tělesným a sluchovým prožitkům. Objevují možnosti svého hlasu. Procvičují dovednosti důležité pro zpěv (uvolnění celého těla, správné dýchání a výslovnost, probuzení hlavového rejstříku, propojení jednotlivých rejstříků a rezonance hlasu). Učí se poslouchat svůj hlas, uvědomovat si jeho kvalitu (rozsah, objem, barvu) a ovládat svůj hlas ve všech hlasových polohách. Všechny získané dovednosti potom uplatňují při samotném zpívání.

Výuka sborového zpěvu na naší škole funguje v těsné spolupráci se školou základní. Předškolní děti vyučujeme přímo v ZUŠ. Starší děti mohou zůstat nebo pokračovat ve skupině, která se vyučuje v rámci školní družiny na ZŠ Svinov. Pro děti, které již zvládnou veřejně vystoupit je tady možnost zpívání na různých vystoupeních a koncertech. Každoročně organizujeme i jednodenní zájezd na některý ze sborových festivalů. Společně se učíme nejen zpívat, ale také cítit rytmus, poslouchat se a další související hudební i sociální dovednosti.